Ze Zdroje,
odkud světy srší
a do věčnosti rotují,
varhany bouří
já seji v duši,
a všech svých hříchů lituji...
Ze Zdroje,
odkud život září,
východy sluncí ve zlatě,
čiň vše s láskou,
ať se ti daří,
a tvoje dílo pozná tě...
Ze Zdroje s hukotem se řítí
myšlenek čistých vodopád.
Viděl jsi moře, prozradí ti:
i ty se můžeš mořem stát...
I ty i já, i já i ty,
i my i vy
se můžem mořem stát.
I ty i já, i já i ty,
i my i vy,
my můžem lásku dát...
Ze Zdroje národ má své syny,
a taky dcery, vavřín ve vlasech,
oči z hvězd a tělo z hlíny
uhnětu, jen mě tvořit nech...
I ty i já, i já i ty,
i my i vy
se můžem mořem stát.
I ty i já, i já i ty,
i my i vy,
my můžem lásku dát...
A což když v solný sloup se změní,
čas, který spět se ohlédne,
ze Zdroje prýští světlo denní,
láva co život v dílo mění
z balvanů spících v poledne...
I ty i já, i já i ty,
i my i vy
se můžem mořem stát.
I ty i já, i já i ty,
i my i vy,
my můžem lásku dát...
Futurum
No comments:
Post a Comment