"I kdybych skončil cestu svoji
a ležím pohřben v černé tmě,
za horami a černými hrady,
vždycky se Slunce usměje.
Ze stínu vstane, nebem jde,
Hvězdy se po obloze točí,
já neřeknu, že skončil Den
a s Hvězdami se nerozloučím..."
(JRRT)
Začalo to klasicky, imelom, ale vyzerá to čím ďalej, tým zaujímavejšie. Hlavne to posledné, šieste okienko. Ten drak vyzeral ako hrozba, čo ide podpáliť celý hrad, a zatiaľ je to starostlivá mamička :-)
Related link:Krok za krokom...
2 comments:
jeeeeeeej, ake krasne draciatko!!!! Len tak dalej, sme nedockavi!!!!!
:-))
Post a Comment