Tohle mi dneska, abys spala,
studánka jedna povídala,
když jsem se zeptal, jestli ví,
kde vlastně hvězdy za dne spí.
„Jsem důlek čisté svěží vody
a postýlka hvězd stříbrná,
napít se plaché laně chodí
za horkých nocí z mého dna.
A na cestu jim hvězdy svítí,
aby se nemusely bát,
a až je ráno a den bílý,
do studánky jdou hvězdy spát.“
A studánka, ta nikdy nelže,
protože každá lidská lež
v studánce malé utopí se,
i když je velká jako věž...
Jan Skácel
No comments:
Post a Comment